Ten nejjednodušší typ je pevná a stabilní konstrukce bez koleček, která se hodí pro pomalý pohyb v uzavřeném prostoru na kratší vzdálenosti. Dobře poslouží k přechodu mezi ložnicí a kuchyní, nebo k cestě ke dveřím. Nevýhodou je, že se konstrukce musí zvedat, což nevyhovuje osobám, které mají i zdravotní postižení nebo slabost rukou.

Předností jsou gumové koncovky na koncích rámu, které zabrání klouzání. Chodítka jsou také většinou opatřená mechanismem, který umožňuje chodítko složit v případě převozu nemocného člověka.

Dalším typem chodítka je už model s propracovanější konstrukcí. Jde o krokové chodítko se dvěma kolečky. Tento typ chodítka umožňuje pomocí koleček posunout chodítko při každém kroku. S tímto chodítkem se dá snadněji projít dveřmi a užšími místy. Kolečka jsou ve přední části konstrukce, zatímco druhá část má pevné konce, které zaručují stabilitu. S chodítkem se jen obtížněji manipuluje, protože kolečka nejdou vytáčet do stran. Tato chodítka jsou hlavně pro osoby s lehčím postižením, které mají problémy se stabilitou.

Krokové chodítko se třemi kolečky už patři ke komfortnějším modelům. V přední části je jedno otáčivé kolečko pro snadnější posunování do boků a v zadní části jsou dvě pevná kolečka zaručující stabilitu. Kolečka už jsou u tohoto modelu větší, a proto lze chodítko používat pohodlně i venku.

Nejoblíbenějším chodítkem je model krokového chodítka se čtyřmi kolečky, který zajišťuje velice pohodlné užívání. Používání ovšem vyžaduje cvik, protože díky kolečkům se o ně lze pevně opřít pouze pokud se použije brzda.

Aby chodítka pro invalidy dobře sloužila, je třeba jejich pečlivý výběr. Podstatným kritériem je výška, která je většinou možná upravit výškově nastavitelnými rukojeťmi. Dále je třeba zjistit, jaká šířka chodítka je vhodná, aby se dalo používat i pro průchod dveřmi.