Dnešní doba je obdobím, v němž hledáme možnosti, jak nejlépe našemu tělu prospět či pomoct v případě různých neduhů. Důležitým orgánem jsou také játra – čistí naše tělo od škodlivých látek. Tím nám ale nejen prospívá, ale vlastně bere na sebe účinek těchto nezdravých látek. Je proto dobré čas od času pomoci tomuto párovému orgánu detoxikační kúrou ze semen ostropestřce. Ale pozor, není bodlák jako bodlák!

Ostropestřec mariánský je coby léčivá rostlina ceněný již od 16. Století. Kromě jater pomáhá také posilovat imunitní systém, vylučování žluči, dobrému trávení a má antioxidační účinky. Pomáhá kořen, listy i plody, avšak poslední jmenované obsahují největší podíl léčivé složky označované jako silymarin.

Pro své léčebné účinky proto není vůbec divu, že již i tuto rostlinu nalezneme v obchodech se zdravou výživou. Jedná se většinou o ostropestřec drcený, který se doporučuje konzumovat za studena. Varem totiž ztrácí obsah cenných látek, což je zbytečná škoda. Pro svůj krásně fialový květ a zelené listy s bílými skvrnami totiž v zahrádce může udělat parádu, následně jej můžeme sklidit a uskladnit.

Vlastní úrodu můžeme vypěstovat buď koupí semen nebo jejich nasbíráním – v přírodě se ještě stále vyskytuje spousta těchto drobných rostlinek. Protože domovinou tohoto bodláku je Středozemí, budeme potřebovat slunné, teplé a před větrem chráněné stanoviště a hlinitou, mírně vápnitou půdu. Tam se mu totiž bude dařit nejlépe. Do takové oblasti vyséváme semena začátkem dubna asi 50 cm od sebe. 2-3 cm hluboko. Zhruba za tři týdny začnou klíčit, pokud je před zasazením namočíte do teplé vody, dobu klíčení zkrátíte na polovinu. Vzešlé rostlinky je třeba vyjednotit na vzdálenost 30 cm, protože porostou v přízemní růžici, která je vcelku náročná na prostor. Pichlavá rostlina brzy vyroste, někdy i do výšky až 2 metrů.

Sběr nastává v srpnu, jakmile se na květech objeví bělavé chmýří. Lze jej uskutečnit buď vytahováním jednotlivých zralých plodů, což je práce značně úmorná, nebo ostříhat všechna květenství a dosušit je rozložená v jedné vrstvě na stinném místě. Poté je třeba je vymlátit – válečkem, násadou od motyky či čímkoliv podobně účinným. Pak už je stačí uložit na suché a chladné místo.