Vědci z brněnské Mendelovy univerzity se zabývají plýtvání jídlem v České republice. Výzkum ukazuje, jak se rozchází odhady respondentů a skutečná realita. I takoví, co jsou zásadně proti plýtvání, plýtvají více, než by sami řekli.
 
Vědci z Brna zahájili spolupráci se svozovými firmami, aby odhalili, jaká je skutečná výše vyhozených potravin. Získávají tak informace nejen o objemu vyhozených potravin, ale také o struktuře odpadu. Kromě domácností plýtvají také restaurace, závodní jídelny nebo fast foody. Více než polovina jídla, která se vyhodí, se vyhazuje už v průběhu přípravy jídla. Do tohoto odpadu jsou započítaný slupky a odřezky. Celkově se při přípravě jídla vyhodí do koše 11 % potravin.
 
Vědci zkoumali odpad více než 63 dnů a snažili se od sebe rozlišit odpad jako jsou kosti nebo slupky a potravinovou ztrátu, tedy jídlo, které se nevyužilo, ale mohlo by klidně posloužit dalšímu strávníkovi nebo charitě. Měření ukazuje, že potravin, které se vyhodí, ale jsou ještě ve stavu, kdy by mohli být nadále využity, se vyhodí něco mezi 2 – 24 kg na den na provozovnu.
 
Vedle domácností a různých restaurací vyhazují jídlo také obchodní řetězce. Od roku 2018 však platí v Česku zákon, který ukládá provozovnám s plochou větší jak 400 metrů čtverečních, že musí neprodejné potraviny darovat potravinovým bankám nebo neziskovým organizacím. Mezi neprodejné potraviny patří ty, které mají například jen poškozený obal nebo chybějící označení. Pokud budou potraviny vyhazovat, může jim hrozit pokuta ve výši deseti milionů korun.
 
Když se řekne plýtvání jídlem, každého okamžitě napadne nevyužité potraviny v koši. Plýtvání však také zahrnuje plýtvání omezenými zdroji na jeho výrobu. Při výrobě potravy se využívají zdroje jako je ropa, voda, hnojiva a kácí se lesy. Abychom dostali kilogram hovězího masa, je potřeba použít 15 500 litrů pitné vody. Voda se používá především na pěstování krmiv pro dobytek. A díky náročnosti na prostor při pěstování obilovin a sóji se například kácejí lesy v Jižní Americe.
 
Proto pokud vám alespoň trochu záleží na naší planetě, zamyslete se nad tím, kolik jídla dokážete spotřebovat, až budete příště v obchodě brát vše co vám bude stát v cestě. Najděte způsoby, jak využít potravinový odpad co nejvíce a pokud přece jen budete muset něco vyhodit, zkuste to rozdat nebo darovat potřebným.